Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
Ti si razmrskao glavu krokodilu, dao ga onima koji žive u pustinji da ga jedu.
Našel ji pak anděl Hospodinův u studnice vody na poušti, u studnice té, kteráž jest při cestě Sur.
Ali andjeo Gospodnji nadje je kod studenca u pustinji, kod studenca na putu u Sur.
A Bůh byl s dítětem, kteréžto zrostlo a bydlilo na poušti, a byl z něho střelec.
I Bog beše s detetom, te odraste, i živeše u pustinji i posta strelac.
Bydlil pak na poušti Fáran; i vzala mu matka jeho ženu z země Egyptské.
A živeše u pustinji Faranu. I mati ga oženi iz zemlje misirske.
Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti.
A posle izadjoše Mojsije i Aron pred Faraona, i rekoše mu: Ovako veli Gospod Bog Izrailjev: Pusti narod moj da mi praznuju praznik u pustinji.
Nebo lépe bylo nám sloužiti Egyptským, než zemříti na poušti.
Jer bi nam bolje bilo služiti Misircima nego izginuti u pustinji.
I reptalo všecko shromáždění synů Izraelských proti Mojžíšovi a proti Aronovi na poušti.
I stade vikati sav zbor sinova Izrailjevih na Mojsija i na Arona u pustinji,
Řekl také Mojžíš: Toť jest, což přikázal Hospodin: Naplň gomer tou mannou, aby chována byla na budoucí věky vaše, aby viděli pokrm, kterýž jsem vám dával jísti na poušti, když jsem vás vyvedl z země Egyptské.
I reče Mojsije: Ovo je zapovedio Gospod: napuni gomor toga, neka se čuva od kolena do kolena vašeg, da vide hleb, kojim sam vas hranio u pustinji kad vas izvedoh iz zemlje misirske.
I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran.
I podjoše sinovi Izrailjevi svojim redom iz pustinje sinajske, i ustavi se oblak u pustinji faranskoj.
Potom pak hnuvše se z Obot, položili se při pahrbcích hor Abarim na poušti, kteráž jest naproti zemi Moábské k východu slunce.
I iz Ovota otišavši stadoše u logor na brdima avarimskim u pustinji koja je prema moavskoj s istoka.
Otec náš umřel na poušti, kterýž však nebyl z spolku těch, kteříž se zrotili proti Hospodinu v rotě Chóre; nebo pro hřích svůj umřel, synů žádných nemaje.
Otac naš umre u pustinji, ali ne beše u društvu s onima koji se pobuniše na Gospoda u buni Korejevoj, nego umre od greha svog, a ne ostavi sinove.
Tato jsou slova, kteráž mluvil Mojžíš ke všemu lidu Izraelskému před Jordánem na poušti, na rovinách proti moři Rudému, mezi Fáran a Tofel a Lában a Hazerot a Dizahab.
Ovo su reči koje govori Mojsije svemu Izrailju s onu stranu Jordana, u pustinji, u polju prema Crvenom moru, izmedju Farana i Tofola i Lovona i Asirota i Dizava,
Ano i na poušti viděl jsi, kterak nesl tebe Hospodin Bůh tvůj, jako nosí člověk syna svého, a to po vší cestě, kterouž jste šli, až jste přišli na toto místo.
I u pustinji, gde si video kako te je nosio Gospod Bog tvoj, kao što čovek nosi sina svog, celim putem kojim ste išli dokle dodjoste do ovog mesta.
Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v Galád, v pokolení Gád, a Golan v Bázan, v pokolení Manasse.
Vosor u pustinji, na ravnici u zemlji plemena Ruvimovog, i Ramot u Galadu u plemenu Gadovom, Golan u vasanskoj u plemenu Manasijinom.
Nebo jste zhřešili proti mně u prostřed synů Izraelských, při vodách odpírání v Kádes, na poušti Tsin, proto že jste neposvětili mne u prostřed synů Izraelských.
Jer mi zgrešiste medju sinovima Izrailjevim na vodi od svadje u Kadisu u pustinji Sinu, što me ne proslaviste medju sinovima Izrailjevim.
Před Jordánem pak proti Jerichu k východu oddělili Bozor, kteréž leží na poušti v rovině pokolení Rubenova, a Rámot v Galád z pokolení Gádova, a Golan v Bázan z pokolení Manassesova.
A preko Jordana od Jerihona na istok odrediše Vosor u pustinji, u ravni, od plemena Ruvimovog, i Ramot u Galadu od plemena Gadovog, i Golan u Vasanu od plemena Manasijinog.
Byl pak David na poušti v místech bezpečných, a bydlil na hoře, na poušti Zif.
A David se bavljaše u pustinji po tvrdim mestima, i namesti se na jednom brdu u pustinji Zifu.
Protož uslyšav David na poušti, že by Nábal střihl ovce své,
I David ču u pustinji da Naval striže ovce.
Protož povstal Saul a táhl na poušť Zif, a s ním tři tisíce mužů vybraných z Izraele, aby hledal Davida na poušti Zif.
A Saul se podiže i sidje u pustinju zifsku, i s njim tri hiljade ljudi izabranih iz Izrailja, da traži Davida u pustinji zifskoj.
Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
Gle, kao divlji magarci u pustinji izlaze na posao svoj ustajući rano na plen; pustinja je hrana njima i deci njihovoj.;
Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
Raskida stene u pustinji, i poji ih kao iz velike bezdane;
Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
Koliko Ga puta rasrdiše u pustinji, i uvrediše u zemlji gde se ne živi!
Tehdáž poskočí kulhavý jako jelen, a jazyk němého prozpěvovati bude; nebo se vyprýští vody na poušti, a potokové na pustinách.
Tada će hromi skakati kao jelen, i jezik nemog pevaće, jer će u pustinji provreti vode i potoci u zemlji sasušenoj.
I slaviti mne bude zvěř polní, drakové i sovy, že jsem vyvedl na poušti vody a řeky na pustinách, abych dal nápoj lidu svému, vyvolenému svému.
Slaviće me zveri poljske, zmajevi i sove, što sam izveo u pustinju vode, reke u zemlji suvoj, da napojim narod svoj, izabranika svog.
V ten čas řečeno bude lidu tomuto i Jeruzalému: Vítr tuhý z míst vysokých na poušti jde upřímo na lid můj, ne aby převíval, ani přečišťoval.
U to će se vreme kazati ovom narodu i Jerusalimu: Vetar vruć s visokih mesta u pustinji duva ka kćeri naroda mog, ne da proveje ni pročisti.
Takto praví Hospodin: Lid z těch pozůstalých po meči nalezl milost na poušti, když jsem chodil před ním, abych odpočinutí způsobil Izraelovi.
Ovako veli Gospod: Narod što osta od mača nadje milost u pustinji, kad idjah da dam odmor Izrailju.
Rychlejší jsou ti, kteříž nás stihají, než orlice nebeské; po horách stihají nás, na poušti zálohy nám zdělali.
Koji nas goniše, behu lakši od orlova nebeskih, po gorama nas goniše, u pustinji nam zasedaše.
Však odpustilo jim oko mé, tak že jsem jich nezahladil, a neučinil jim konce na poušti.
Ali ih požali oko moje, te ih ne istrebih, i ne zatrh ih u pustinji.
Tak jako jsem se soudil s otci vašimi na poušti země Egyptské, tak se budu souditi s vámi, praví Panovník Hospodin.
Kako sam se sudio s ocima vašim u pustinji zemlje misirske, tako ću se suditi s vama, govori Gospod Gospod.
A učině s nimi smlouvu pokoje, způsobím, že přestane zvěř zlá na zemi; i budou bydleti na poušti bezpečně, a spáti i po lesích.
I učiniću s njima zavet mirni, istrebiću zle zveri iz zemlje, i oni će živeti u pustinji bez straha i spavaće u šumama.
Nebojtež se zvířátka polí mých; neboť se zotaví pastviska na poušti, a stromoví přinese ovoce své, fík i vinný kmen vydadí moc svou.
Ne bojte se, zveri poljske; jer će se zeleneti pasišta u pustinji i drveta će nositi rod svoj, smokva će i loza vinova davati silu svoju.
Totoť jest zajisté ten Předchůdce předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
Jer je to onaj za koga je govorio prorok Isaija gde kaže: Glas onog što viče u pustinji: Pripravite put Gospodu, i poravnite staze Njegove.
Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
Glas je onog što viče u pustinji: Pripravite put Gospodnji, poravnite staze Njegove.
I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.
I bi onde u pustinji dana četrdeset, i kuša Ga sotona, i bi sa zverinjem, i andjeli služahu Mu.
Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
A dete rastijaše i jačaše duhom, i beše u pustinji dotle dok se ne pokaza Izrailju.
Za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Páně nad Janem synem Zachariášovým na poušti.
Za poglavara svešteničkih Ane i Kajafe, reče Bog Jovanu sinu Zarijinom u pustinji,
Jakož psáno jest v knihách proroctví Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
Kao što je napisano u knjizi reči proroka Isaije koji govori: Glas onog što viče u pustinji: Pripravite put Gospodnji; poravnite staze Njegove;
Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
Reče: Ja sam glas onog što viče u pustinji: Poravnite put Gospodnji; kao što kaza Isaija prorok.
A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka,
I kao što Mojsije podiže zmiju u pustinji, tako treba Sin čovečiji da se podigne.
Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Očevi vaši jedoše manu u pustinji, i pomreše.
A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
I kad se navrši četrdeset godina, javi mu se u pustinji gore sinajske andjeo Gospodnji u plamenu ognjenom u kupini.
Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
Ovo je onaj što beše u crkvi u pustinji s andjelom, koji mu govori na gori sinajskoj, i s ocima našim; koji primi reči žive da ih nama da;
I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
A Bog se okrenu od njih, i predade ih da služe vojnicima nebeskim, kao što je pisano u knjizi proroka: Eda zaklanja i žrtve prinesoste mi na četrdeset godina u pustinji, dome Izrailjev?
A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.
I do četrdeset godina prehrani ih u pustinji.
Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti?
Nije li na one koji sagrešiše, koji ostaviše kosti u pustinji?
1.0891089439392s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Ti si razmrskao glavu krokodilu, dao ga onima koji žive u pustinji da ga jedu. 